Nebojte se chodit pěšky

Je to ten nejpřirozenější pohyb těla, nic k němu nepotřebujete a ještě se dostanete na místa, kam se autem, ani na kole nepodíváte. Přesně tak, uhodli jste, mluvím o chůzi.

Nejprve mě zajímalo, proč je chůze pro lidské tělo tak zdravá a našla jsem spoustu pozitiv. Co napadne ženy jako první je, že se po ní hubne. Osobně bych to brala jako příjemný benefit, ale ne cíl. To, že snižuje riziko vážných onemocnění, jako je třeba cukrovka, už beru za mnohem důležitější fakt, stejně jako to, že posiluje činnost našeho srdce.

Chůze prý dokonce dokáže snížit riziko demence. Staří lidé, kteří nešidí procházky, mají menší pravděpodobnost vzniku této choroby. Další pozitivum, které bych v souvislosti s chozením vypíchla, je dodávání energie. Na první pohled to vypadá, že se něco takového musí zákonitě vylučovat, ale chůze je brána jako jeden z přírodních životabudičů. Zvyšuje krevní oběh v těle a okysličuje organismus. Tím pádem budeme méně unavení a budeme se cítit živější a čilejší.

Po takových zjištěním jsem musela zkusit, jestli na tom opravdu něco je. Přijela mi kamarádka na víkend, a tak jsme přemýšlely nad tím, co budeme dělat. Ve městě se nám zůstávat nechtělo a kolo jsem měla jen jedno. Nic jiného nám tedy nezbylo, než vybrat lokalitu, mrknout na vlakové spojení, do batůžku zabalit svačinu a obout tenisky.

Kolem Prahy je mnoho možností výletů. Nakonec jsme zvolily Milešovku, královnu Středočeského kraje. Ráno jsme naskočily do vlaku směr Lovosice, ale vystoupily až v Radejčíně, což byl začátek našeho výletu. Počasí nám přálo, tak jsme se nebály delšího pěšího okruhu. Kraj je to nádherný, zelený, se spoustou kopečků vulkanického původu, které v dávných dobách vykazovaly sopečnou činnost. Za zpěvu ptáků jsme obešly kopec Kletečná, na jehož nejvyšší bod jsme nevystoupaly, neboť naším jediným cílem byla již zmíněná Milešovka. Její vrchol je ve výšce 836,5 metrů nad mořem a ze své vlastní zkušenosti mohu říct, že ocitnout se nahoře, je pocit opravdu zasloužený. Stoupání jde po vrstevnicích, ale neřekla bych, že zcela pozvolně. Zapotíte se, to je bez diskuze. ☺

Zasloužená odměna po náročném výšlapu čeká na vrcholu v podobě dobře vychlazeného piva či osvěžující limonády. Na samém vršku najdete boudu s občerstvením, kde si za odměnu můžete dopřát i něco na zub. U mě to byla vynikající zelňačka. Samozřejmě i samotný výhled je neskutečně sladkou odměnou za předešlou námahu.

Potom, co jsme se dostatečně pokochaly krásami Milešovky i středních Čech jako takových, zamířily jsme dolů. Nahoru na Milešovku vedou různé cesty z různých směrů, tak si dejte pozor, jakou stezkou budete klesat, abyste se dole neocitli někde, kde nechcete.  Klesání jde podstatně rychleji, dole jsme byly coby dup a naším dalším cílem byla vlaková zastávka v Chotiměři. Po celém dnu pořádně vyhládne, a ačkoliv motorest u cesty nevypadal nejútulněji, neodolaly jsme nabídce smažáku s hranolkami, a zasedly k jednomu ze stolů, který měl krásný výhled na námi zdolaný vrchol. S čistým svědomím mohu říci, že po 22 kilometrech nechutná nic tak dobře, jako tahle česká klasika.

Pravidelné drncání vlaku nás na zpáteční cestě krásně ukolébávalo. Spoj nás dovezl přímo na hlavní nádraží zpátky do Prahy. Když jsem po cestě vzpomínala na ty zmíněné důvody, proč nešetřit nohy a dát jim pořádně co proto, zmínila bych ještě jeden, pro mě nejdůležitější. Nádherně si vyčistíte hlavu a i druhý den vstáváte s úsměvem na tváři, jak nádherný ten předešlý den byl. ☺

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Tato otázka je pro ověření, zda jste opravdový návštěvník a ne automatizovaný spamový robot.