Koho potkáte v čekárně…

Místnosti před ordinacemi lékařů jsou prostory, jež ve vás snadno vyvolají pocit totálního zoufalství a nemožností uniknout z nekonečné nudy. Když jste tam s dětmi, je to pak ještě o něco vyšší liga.

Jestli něco opravdu, ale skutečně nesnáším, tak jsou to návštěvy lékaře s malými dětmi. Snaha zabavit je na dobu, než se vyprázdní čekárna u ordinace, je už dopředu prohraná. Obzvlášť pokud zrovna malé i velké kosí chřipková epidemie. A tak tu musíte tvrdnout nekonečné minuty a po kouskách odkrajovat fáze nudy, únavy i nedočkavosti. Ve finále už jen hypnotizujete obrazovku, kde už popáté běží stejný příběh s krtečkem, a málem ztratíte přehled o tom, proč tu vlastně dřepíte. Další mojí oblíbenou kratochvílí v čekárnách lékaře je pak soukromá sociologická studie, která se týká maminek.  Zahrnuje dělení matek do několika základních kategorií. Tady jsou mé závěry:

Matka nesamostatná

Do ordinace chodí zásadně s manželem. Ten buď zaujme pozici mouchy na zdi, kdy jen nepřítomně zírá před sebe nebo se stane vrchním opatrovatelem, na něhož rafinovaná maminka překlopí všechny úkony spojené s dětmi od svlékání po hraní si nebo podávání pití a utíraní nudlí. Zatímco ona vede rozverný hovor pravděpodobně se svojí kamarádkou.

Matka otrávená

Tato kategorie mě napadla, když jsem sledovala maminku, jež za celou hodinu své přibližně pětileté dcerce, která rozhodně nebyla žádný sígr demolující čekárnu, neřekla jiné dvě holé věty než „nech toho“, „přestaň už“. Když jsem pozorovala zoufalý výraz holčičky, jíž matka nevěnovala ani pohled, jelikož neustále nabroušeně zírala do svého smartphonu, ale okřikovala ji vytrvale a soustavně, měla jsem neodbytnou chuť obejmout tu malou slečnu. Tuto kategorii jsem ze svého subjektivního pohledu vyhodnotila jako vůbec nejhorší.

Matka apatická

Když se podíváte na tento typ maminky, většinou můžete očekávat, že podobný výraz bude zaujímat i její ratolest. Jablko skutečně daleko od stromu nepadá. Matka apatická je…  Zkrátka apatická. Nepřítomně kouká před sebe, za celou dobu nepromluví. Nerozhlédne se ani po ostatních, kteří si tu taky musí odpykat nekonečný trest čekání na lékaře. A přesně stejně to má i její potomek.

Matka sluníčková

Jemným hlasem promlouvá ke každému dítěti, když se to její zmocní cizí hračky, hned mu ji s úsměvem na rtech vyndá z ruky a chápavě mu vysvětluje, že hračku si přinesla holčička, tedy ji musí hned holčičce vrátit. Má pochopení pro každého a pro všechny a svůj pozitivní výraz neztrácí ani na vteřinu.

Matka extrovertka

Miluje své dítě a je na něj právem pyšná. Tedy dělá všechno velmi hlasitě a do toho se bedlivě rozhlíží, jestli ten malý zázrak vidíme také. I když jsou tyto maminky zajímavým dramatickým prvkem, přesto se mě zmocňuje značná úleva, když už si zapínají bundy a konečně zabuchují dveře.

Matka s puberťákem

S nimi mám hluboký soucit. Protože odrážet slovní útoky domýšlivého puberťáka, který občas sotva napočítá do pěti, bez hnutí brvou a při zachování společensky přijatelného dekora, chce skutečně pevné nervy. Zdá se, že tato fáze bude jednou úplně nejhorší.

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Tato otázka je pro ověření, zda jste opravdový návštěvník a ne automatizovaný spamový robot.