Kdy si potřebuje odpočinout duše?

Je čtvrtek večer a já se cítím strhaná jak po maratonu. Do práce, jít si zacvičit, nakoupit, uklidit, do toho má přijet návštěva. Ve společnosti, která je nastavena na neustálý shon a stres, se těžko hledají viníci. Jak poznáme rozdíl mezi výmluvou, kdy musíme, ale jen se nám nechce, a vyčerpáním, kdy musíme, ale opravdu nemůžeme? Dává nám tělo nějaké signály, že bychom měly zvolnit?

  1. Stále se cítíme pod psa

Ať děláme, co děláme, té rýmy se prostě nezbavíme. Možná na chvíli, jenomže ji vzápětí nahradí kašel, a kolotoč začíná znovu. Není zvláštní, že ve chvíli, kdy se cítíme totálně vyčerpané, se najednou imunita oslabí a my jsme neustále nuceny bojovat s nachlazením? Není to náhodou tak, že nám tělo dává jasné signály, ať zvolníme, ať se pořádně vyspíme a méně se stresujeme? Není to třeba tak, že své tělo neposloucháme a proto se z toho nemůžeme vyhrabat?

  1. Nejsme schopny se zaměřit na přítomnost

Jsme v neustálém stresu z minulosti, která nám nedá spát. Usínáme s tím, že zanedbáváme cvičení, že jsme nestihly kávu s kamarádkou, neudělaly to a ono. Naše mysl se dostává do negativních sfér, ze kterých se jen těžko uniká. Více a více si vyčítáme věci, se kterými už stejně nic neuděláme a nejsme schopny se zaměřit na přítomnost. Tady si řekněme stop! Takhle teda ne! Zapomeňme na další a další povinnosti a vezměme si do ruky naši oblíbenou knihu. Však on se kvůli dvěma hodinám svět točit nepřestane.

  1. Když jsme k smrti unavené, ale nemůžeme usnout

Do postele padáme naprosto vyčerpané, ale jakmile se přikryjeme, ne a ne zavřít oči a usnout. Mozek pracuje na plné obrátky a my jen koukáme do stropu. I když jsou naše povinnosti důležité, prostě něco z toho neudělejme. Zastavme se, nastavme si priority a mysleme především samy na sebe a své zdraví. Klid nám nejen prospěje, ale budeme mít plnohodnotnější život.

  1. Když jsme stále smutné

Prohlížíme si všechny ty sociální sítě a máme pocit, že svět je šťastnější než my. Spousta titulů knih nás nabádá ke šťastnému životu a přináší zaručené návody na štěstí. Nikdo není neustále šťastný a připusťme si fakt, že i opačná emoce, tedy smutek, nám také připomíná, že jsme naživu. Problém nastává tehdy, kdy smutek nestřídá radost, ale provází nás konstantě a pouze se prohlubuje. Zamysleme se nad tím, zda nebudeme potřebovat duševní přestávku k tomu, abychom mohly být silnější a vrátil se nám úsměv na tvář.

  1. Když shazujeme samy sebe

Nedokážeme samy na sobě najít nic dobrého, a pokud se nám něco povede, přičítáme to shodě náhod, popřípadě to bereme jako zásluhu někoho jiného. Nic nás nebaví a při všem, co děláme, myslíme jen na to, jak jsme nemožné. Nadechněme se a uvědomme si, že to je přesně vhodné období na mentální očistu. Takový stav se nezlepší sám od sebe. Je potřeba restartovat hlavu. Dopřejme si to. Náš život pak bude jak po báječné proměně.

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Tato otázka je pro ověření, zda jste opravdový návštěvník a ne automatizovaný spamový robot.