Hygge – umění být šťastným

Existuje umění, které nás dokáže udělat šťastnými. Vymysleli ho Dánové a nazývají ho „hygge“. Možná už jste slyšeli o tom, že podle takzvané Zprávy o štěstí, kterou vypracovává Columbijská univerzita v New Yorku, jsou oni ti „NEJ“. A tím pádem je logické, že Dánové by mohli mít na blaženost patent.

Kde se vzalo, tu se vzalo slovo „hygge“ (čte se jako hü-ke) a překládá se jako štěstí, klid, pohoda, nebo krásná chvíle. V současné době se roztrhl pytel s publikacemi, které zaručeně ví, jak se ke štěstí dobrat. Tak proč bychom měli věřit zrovna Dánům?

Pro každého znamená štěstí něco jiného, ale u „hygge“ jde o to, že i ze zdánlivě obyčejných věcí si uděláte rituály a budete z nich šťastní. Je jenom na nás, jak na události v lidském životě budete nahlížet. Klasický příklad. Pravidelný rodinný nedělní oběd. Stres z toho, že nevíte, co uvařit. Když už se rozhodneme pro to správné jídlo, následuje nákup surovin, časový pres, vyváření, svolávání rodiny a nakonec je vše za 10 minut snědeno. „Hygge“ je o něčem jiném. O navození té správné atmosféry pro nedělní oběd, udělat z toho malý rodinný rituál plný radosti a pohody. Děti si hrají v kuchyni, manžel si tam čte noviny, nebo se s vámi baví o tom, co je nového, vy vaříte a třeba popíjíte sklenku vína… Zní to jako kýčovitý romantický film? Může to být realita. Je jen v našich myslích, z čeho se budeme stresovat a jak se chceme stavět k obyčejným situacím.

„Neexistují hranice, může sem každý, v tom je krása života hygge“. To jsou slova Hellen Russel, autorky jedné z nejznámějších knih o „hygge“: „The Year of Living Danishly – Uncovering the Secret of the World's Happiest Country.“

Proč by si západní země měly vzít k srdci „hygge“? Jednoduše řečeno, aby zpomalily. Nadechly se, uklidnily a přestaly alespoň na chvíli řešit práci, stres, kariéru. A nebránily se novým zážitkům. „Hygge“ lidi nenutí být lepšími, výkonnějšími a rychlejšími. Nechává nás jen tak být. A to je na tom krásné.

Někdy mám z těch severských inspirací pocit, že pokud nemáte teplé ponožky, praskající dřevo v krbu, kocoura na dece a dekorace všude po bytě, nikdy se štěstí nedoberu. Co mám dělat v létě v Čechách, když teplé ponožky nepotřebuju a kocoura nemám? Pro mě by to byla třeba procházka do lesa a šumění listů v korunách. Všeobjímající klid lesa. Pro někoho to je písnička u táboráku či čtení knížky v houpací síti. Pohodě a klidu se meze nekladou. Musíte si najít to své. A to je jádro pudla. Každý by měl rozeznat, co ho dělá šťastným a najít si na to čas. Zkoušejte, objevujte a sebepoznávejte. Pak ani „hygge“ nebude problém.