Co dělat, když dítě zvrací?

Po loňské zkušenosti s febrilními křečemi, kdy pro nás jela záchranka, jsem si myslela, že co se týče nemocnic, máme vybráno na hodně dlouho dobu dopředu. Mýlila jsem se. Když jsme vybírali, kam letos zamíříme s naším tříletým synem na dovolenou, říkali jsme si, že zkusíme něco blízko České republiky, a rozhodli jsme se jet do maďarských lázní.

Celá dovolená byla úžasná, vše super. Malý byl hrozně spokojený, řádil v bazénech, jezdil na skluzavkách, užíval si to. Stejně tak i my. Až do posledního odpoledne, kdy se nám přímo v lázních pozvracel… A to dokonce tak, že jsme ho stihli vytáhnout z vody jen tak tak, aby nenavracel do bazénu mezi ostatní lidi. Vůbec nevím, co bych v takovém případě dělala.

Nejprve jsme si mysleli, že zvracel proto, že se nalokal vody. Tak jsme mu dali napít, odpočinuli jsme si a po chvíli jsme šli zpátky do vody. Zase řádil, užíval si tobogánů, když se situace zopakovala. To jsme ho raději už vzali na pokoj a chtěli jsme ho dát spinkat. Jenže zvracení pokračovalo. Ve chvíli, kdy už se tak stalo pošesté, jsme se rozhodli vyrazit zpátky domů teď hned.

Stejně bychom se manželem strachy nevyspali. A že bude lepší, když budeme blízko naší dětské doktorky (která je mimochodem naší sousedkou), ale také blízko nemocnic. A co si budeme povídat, stonání doma je vždy lepší, než někde na hotelovém pokoji.

Vyjeli jsme, oba s manželem hladoví a nervózní z cesty pět a půl hodiny dlouhé. Tedy pokud si nedáte ani jednu přestávku. Celou dobu jsem samozřejmě malého hlídala, seděla u něj. I po cestě jeho zvracení pokračovalo. Nejhorší bylo, že začal být dehydrovaný, chtěl stále pít, ale přitom v sobě vodu neudržel. Bylo mi z toho úzko jako kdysi, když měl ty křeče.

Po cestě jsme nakonec museli xkrát stavě, vyhazovat pytlíky, a domů jsme dorazili nakonec až po skoro sedmi hodinách. Zkusili jsme několik rad, kombinaci toho, co jsme našli na internetu a toho, co nám poradila doktorka. Takže pokud vás někdy potká něco podobného s vašimi dětmi, tady jsou ty rady, které se nám osvědčily:

  • Pokud dítě neudrží ani vodu, vyzkoušejte hodně studenou kolu po lžičkách. Výborný je také hodně studený jablečný džus.
  • Pokud neudrží žádnou tekutinu, skočte do lékárny a kupte rehydratační roztok.
  • Ve chvíli, kdy už udrží pití, dejte dítěti slané tyčinky. Takové ty, které si určitě pamatujete z dětství. Jeho tělo potřebuje sůl.
  • Poté zkuste vývar a následně můžete zařadit kašovitou stravu.

Díky bohu, tentokrát vše dobře dopadlo. Kamarádka mi vyprávěla, jak zažili úplně stejný průběh, ale s tím rozdílem, že jen, co se z problémů dostal jejich syn, „skočil bacil“ na ně a postupně si stejným procesem prošla celá rodina.

Setkali jste se s takovými žaludečními neduhy u svých dětí?